Uprchlíci v Čechách?

13. august 2015 at 14:15 | Fu. |  More...
Téma o kterém se velmi diskutuje. Někteří je tady chtějí, jiní jsou zásadně proti. Já tento článek původně psát nechtěla, ale... je to můj názor a chci jím přispět.

Jen na začátek chci podotknout, že nejsem rasista a pochopím, když se mnou nebudete souhlasit. Já ostatně četla několik článků o uprchlících a taky jsem s většinou nesouhlasila.


( http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/315307/pristehovalci-umiraji-po-stovkach-evropa-chce-potapet-jejich-lode-tvrdi-turecky-prezident.html )


Ale k věci; jak už jsem výše zmínila, někteří tady uprchlíky chtějí, jiní ne. Já se nedokážu zařadit do žádné z těchto skupin, takže kdyby propukla válka mezi těmito skupinami, tak bych stála uprostřed bojového pole s bílou vlajkou a kázala o míru, což jsem nikdy nedělala. Jako... nejsem zrovna nadšená z toho, že sem půjdou tito lidé, ale kdybych měla možnost podepsat nějakou tu petici proti uprchlíkům, nepodepsala bych.

Ano, celkem se bojím. Většina se bojí hlavně zvýšené kriminality, zabíjení, okrádání a dalších věcí. Já se nejvíc bojím nemocí. Ne, nejsem žádnej hypochondr, ale jsem prostě v těchto věcech realista. Jinak jsem optimista. Přeci jen, tito lidé žijí v jiném prostředí a můžou nám sem zatáhnout nemoci na které nejsme připraveni ani mi, ani náš organismus. Nejsme na to zvyklí a mohli by jsme snadno podléhnout.

Já nejsem ani křesťan, vlastně nic, nejsem u žádné víry, ale i tak věřím, že někdo nahoře je a že je jen jeden, ale taky věřím, že ten nahoře není tak úplně všemocný. Ale nechci se stát muslimkou a nerada bych, aby nám tu jejich kulturu vnucovali. Babička vždycky, když o uprchlících mluví, rozčílí se. Chápu, že o nás má strach, ale někdy mám chuť jí říct, že jsou i muslimové ( nebo muslimé?), kteří žijí na území České republiky a zase naše pravidla respektují a zároveň dodržují své tradice a že je nemůže házet do jednoho pytle.

A také bude nejspíš těžké je přimět k tomu, aby dodržovali nějaká pravidla. Ale když jim něco řekneme, aby dělali a oni to neudělají a nám se to nebude líbit akorát nám budou předhazovat, že jsme rasisté. Jak jsem řekla někteří se dokáží přizpůsobit a respektují naše pravidla a já proti nim nic nemám. Já osobně bych jim prostě řekla, že jestli budou tady chtít žít, budou muset pracovat, jinak budou muset jít. Ale tohle je stejné jako s vodou; lidé mají peníze na to, aby našli vodu na Marsu, ale nemají peníze dát vodu všem obyvatelům naší Země a tak na žízeň umírá několik tisíc lidí za rok. Tady je to stejné. Jak? Vy si to snad neuvědomujete? Byla by hloupost, kdyby jsme jim nabízeli práci, když nemáme ani dostatek práce pro naše lidi. Navíc uprchlíci nejspíš těžko seženou práci. Kdyby se zajistila pracovní místa, možná by to fungovalo. Ale podle mě, až u nich ta válka skončí, s radostí se vrátí domů. Možná ne všichni, ale většina asi ano. Přeci jen, je těžké se přizpůsobit a žít v prostředí, kde na vás koukají skrz prsty.

Takže když to tak schrnu, stála bych blíž u těch kteří jsou proti, ale nebyla bych s nimi.

A jaký názor máte vy? Co si o tom myslíte? Napište mi to do komentářů a nebojte se vyjádřit :)
 

Jak bych chtěla, aby to vypadalo za několik let aneb Otázky mému budoucímu já

3. august 2015 at 10:23 | Fu. |  More...
Protože téma tohoto týdne mě nějak extra nezaujalo, rozhodla jsem se udělat alespoň tohle. Je to teď celkem populární na české YouTube komunitě. Kdo ještě žádné video tohoto tipu neviděl, tak mu to stručně vysvětlím. Vlastně se ptáte svého budoucího já na otázky, na které by jste si mohli např. za 10 let odpovědět. Bude tady 5 otázek.

  • Jakou jsi vystudovala školu a šla jsi vůbec na vysokou?
Tahle otázka mě napadla jako první, protože je to nejblíže přítomnosti. Já osobně bych chtěla dodělat gympl a vejšku bych si rozmyslela podle situace. Co bych ale chtěla, je vystudovat pedagogiku, baví mě práce s dětmi. Nevím ale, jestli bych se dětem chtěla věnovat po celý život.

  • Jela jsi do Ameriky?
Nevím proč, ale už delší dobu přemýšlím se aspoň do Ameriky podívat, nebo tam jet na výměnný pobyt jako můj o 10 let starší bratranec, který tam byl na rok a vyprávěl mi o tom. Hrozně mě to zaujalo. V budoucnu bych se tam možná chtěla odstěhovat, ale to právě záleží na tom, jak bych se rozhodla s tou školou.

  • Máš kluka, nebo jsi se už vdala?
Otázka která mě tíží už aspoň 5 let; co když zůstanu sama? Chtěla bych mít přítele nebo aspoň manžela. Rozhodně bych nechtěla, aby byl mladší. Mlaďoši jsou nudní a nějak mě nepřitahují. Takže to že bych chodila s mladším je asi tak stejně pravděpodobné jako bych ještě někdy v životě snědla rohlík s paštikou ( nesnáším paštiku a už jen při tom slově se mi zvedá žaludek ). Naopak by mi vůbec nevadilo být s někým tak o 20 let starším. A ne, nevadilo by mi, že by se všem zdálo, že je na mě moc starej a že je o něco málo let mladší, než můj táta. Starší si všechno lépe a rychleji uvědomujou a já bych mu připadala stále mladá. Byl by to takový můj ochránce a byl by pro mě jako správný muž. Problém většinou je, že tito pánové už jsou zadaní.

  • Už máš děti?
Já osobně bych chtěla mít aspoň 4 nebo 5 dětí. Vím v dnešní době je to šílený, ale já chci mít prostě hodně dětí. Nechci být jako ty ženy ze solárka které si užívají, pak maj ve 23 letech dítě, kojit ho přestanou už v prvním roce a zase začnou chodit do solárka, sauny apod. a o dítě ( nejlépe o kluka aby nesl jméno po otci dál ) se stará babička. Tomu se, dámy a pánové říká krkavčí matka. Kdybych byla muž, tak si takovou ženskou nikdy nevezmu. Toto je totiž typický příklad. Příjde mi, že páry, které mají hodně dětí jsou šťastnější než ty s jedním. Ty lidi dělaj totiž ty děti šťastnými. Já bych chtěla mít jak kluky, tak holky. A nejlépe na střídačku; kluk, holka, kluk, holka, kluk. A chtěla bych aby se první dítě jmenovalo buď Alexander nabo Adriana či Daria. Problém by pak byl s tím o 20 let starším mužem. Měla bych strach, že než naše poslední dítě bude dospělé, že tátu ztratí ( snad chápete jak to myslím )

  • Co děláš za profesi?
Já bych možná mohla být dobrá učitelka. Jako malá jsem si vždycky přála být učitelkou nebo tanečnicí po mamce. Ta tanečnice vždy tak trochu vítězila, ale nemám pro ní předpoklady. Jako né že bych byla dřevo, ale tělák je má slabá stránka. Jediný co mi tam jde tak to je tak šplh, hrazda, kruhy, skok přes kozu a ringo. Atletika mi nejde vůbec. Vlastně nemám skoro žádné svaly a běhat rychle neumím. Jsem sice hubená ale má 46kg a vysoká postava mi tak úplně nepřeje. Vždy jsem záviděla těm menším a hubeným holkám, který tělák zvládaly bravurně a nebály se, že když půjdou ve vysokých podpatcích, že se na nich budou kymácet a že budou větší, než jejich kluk. Já v podpatcích chodit neumím a vždy jsem v nich padala. Takže kozačky jsem měla vždy takové ty kovbojské; na nízkém podpatečku a vysoké přes lýtka. Celkem jsem se smála vždycky, když si nějaká holka v zimě zlomila ten svůj metrová podpatek :D.
Mým osudem je asi se stát tedy učitelkou. Ikdyž můj velký tajný sen je být zpěvačkou, ale na to nějak nemám odvahu.

Vaše Fu.

Mám strach ze zrcadel ve tmě. Proč?

29. july 2015 at 12:20 | Fu. |  More...
Přiznávám. Jsem hrozný strašpytel. Viděla jsem jenom jeden horor a ještě ktomu to byl kraťas Lights Out, ale bohatě mi to stačilo.
Vždy, když slyším jen nějaké šustnutí nebo když někde večer jdu, pořád se otáčím. Ne proto, že by za mnou měl jít nějaký duch, ale také se bojím lidí. Jakože, zlých a podezřelých lidí.

Večer se bojím i ve svém pokoji. Protože tam mám morčata, vždycky se uklidňuji, že ten zvuk udělalo morče.
Vždycky, když stojím před postelí, rychle se přesunu někam jinam. Mám strach, že mě někdo chytí za nohy.
Vždy spím čelem ke stěně. Mám strach, že zpod postele někdo vyleze a zabije mě, když se podívám do pokoje.
Nikdy se večer nedívám do zrcátka co mám na stole, když není rozsvíceno. Mám strach, že za mnou bude někdo stát.
Nikdy nemám na večer otevřené okno. Mám strach, že mi oknem někdo vleze do pokoje, ikdyž bydlíme v osmém patře.

Vždy když někomu řeknu, že se těchto věcí bojím, zeptá se mě, čeho se nejvíce bojím. Já vždy odpovím zrcadel ve tmě. Proč?
Jednou jsem se pozdě v noci vzbudila ( zrovna noc po tom, co jsme spali ve škole ) a chtěla jsem se podívat, kolik je hodin. Mé oči putovaly po pokoji až k hodinám, ale zastavily se u stolního zrcátka. Měla jsem pocit, že tam někoho vidím. Za chvíli zmizel. Málem jsem se strachem počůrala.

Ikdyž můj strach už není tak hrozný, přeci jen chodím pro jistotu před půlnocí spát. Vždy, když mám strach, že někdo v mým pokoji je a že mě chce zabít, radši jdu spát, abych svou smrt zaspala. Jako v Titanicu ty děti.

Teď už se skoro nebojím, protože mi to stěžovalo život, ale přeci jen, mít alespoň trochu strach je prý dobře.

Vaše Fu.
 


Moje TOP 3 za červenec 2015 + TOP video

27. july 2015 at 20:14 | Fu. |  Music
Aby se čtenáři hned první den nenudili nějakým tím článkem o mně, rozhodla jsem se vydat nějaký "normální" článek hned 1. den. A je to do rubriky Music. Tato rubrika nebude pravidelná. Bude, až mě prostě chytnou jiný písničky. Momentálně se mi líbí tyhle. Jako bonus dnes přidám i nejoblíbenější video za poslední dobu.

3. Blueberry Sky od Love&Light
Tato písnička mě opravdu hodně zaujala. Je rytmická, chytlavá, dodává dobrou náladu. Skvělá anglicky nazpívaná písnička, která je k mému překvapení od českých autorů! To mě dostalo dokolen. Ten klip není hrozný, na mě teda trochu moc té modré, ale kýč to zase není.

2. Shut Up And Dance od Walk The Moon
Jako předchozí písničku, tak ani tuto jsem dlouho nemohla pustit z hlavy. Prostě... toto se fakt povedlo. Nemám slov. Možná si to poslechnout. Jinak pokud chcete uspořádat nějakou diskotéku, toto se určitě hodí.

1. Fight Song od Rachel Platten
Nevím proč, ale ta písnička se mi prostě líbí. Je úžasná. Není den, co bych si ji nepustila. Písnička o tom, že máme bojovat, být silní a nevzdávat se; to je prostě moje... srdcovka.

TOP video - Šokující hudební klipy #2 [parodie] od Gameballcz
Prostě... To mě fakt dostalo :D Kovy je prostě boží. Vážně, jak ho to napadá. Nejvíc se mi asi líbí Bad Blood v jeho podání: "Režie: Michael Bay! Protože u Michaela Baye, všechno vybuchuje..." :D. Jinak jeho parodie na Roar: "WIFINOO!" mi připomíná mě u sebe v pokoji kde jako jediná tu WiFi nemám :D

Vaše Fu.

About Me

27. july 2015 at 11:54 | Fu.
Jsem holka, které je víc jak 5 let. Všichni říkají, že jsem divná, blázen, jiná. Jiná. Já nejsem jiná. Jen jsem originální, ale to ostatní nevidí, protože originální nejsou.
Tento blog jsem si založila 27.7.2015, protože mi blogování chybělo. Měla jsem nespočet blogů, ale nebyla jsem s nimi spokojena. Před rokem jsem si svůj poslední blog zrušila, protože jsem se pod to, co jsem tam psala nechtěla podepsat, jako pod svou vlastní tvorbu. Věřím, že tady to dotáhnu daleko.
Co zde najdeš?:
Miluji cestování a ráda jezdím na výlety, ikdyž to není do ciziny. Určitě se tady pár typů na výlety objeví, ale nejspíše nebudou tak často.
Miluji fotografování a k tomu mám Instagram, který najdete v menu ( vpravo ). Na blogu se možná někdy mé fotky objeví, ale jak jsem řekla; k tomu mám Instagram.
Miluji čtení a psaní a literaturu celkově. Budou tady nějaké ty recenze na knihy, 'normální' články, a další.
Miluji jídlo, ale vařit neumím, takže recepty tady ode mě radši nečekejte :D
A na závěr?;
Doufám že mě budete sledovat i nadále a že vás moje tvorba nějak zaujme.

Tak, WELCOME!
Vaše Fu.

Where to go next